Co jsou vlastně zač ty dluhopisy?
Kalouskovy dluhopisy, Babišovi dluhopisy, státní dluhopisy a další. To je to, co si běžný člověk, nemající s dluhopisy zkušenosti, představí a vlastně ani pořádně neví o co jde.
Myslím, že nemá smysl zde vypisovat definici dluhopisu a takové ty strojené řeči. Dluhopis je prostě a jednoduše půjčka ať fyzické osobě nebo firmě(či státu). Častěji se na trhu setkáte s korporátními dluhopisy, což je tedy půjčka nějaké společnosti na její činnost nebo projekt. Samozřejmě jsou zde i státní dluhopisy, ale o těch zase někdy jindy.
Abyste pochopili účel a smysl dluhopisů, tak je potřeba se na ně podívat ze dvou úhlů pohledu a to z pohledu emitenta( firma,která dluhopisy vydává) a poté z pohledu investora (ten kdo dluhopisu kupuje a půjčuje tedy tyto peníze).
Z pohledu společnosti (Emitenta)
Poměrně dosti bežných lidí si říká, proč vlastně firma vydává dluhopisy, proč si půjčuje za tak nevýhodných podmínek, proč dává lidem třeba 8% ročně, když by v bance dostali určitě 4%. Fakta jsou ale taková, že pokud se budeme bavit o sebeúspěšnější společnosti, tak nezajištěný úvěr v bance ve výši několika milionů či desítek milionů se sazby pohybují v horizontu 6% - 8% p.a. a pokud se budeme bavit o, jednoduše řečeno, "standardních" dluhopisech, tak tam se úroky pohybují v horizontu 5%- 8% p.a. Takže z pohledu nákladů to pro firmu vyjde téměř nastejno. Další pohled na tuto problematiku je administrativa s tím spojená. V případě úvěru v bance, tak se jedná o poměrně zdlouhavý proces, kdy firma musí dokládat všemožné podklady, finanční výkazy apod. A ani pak nemá jistotu, že úvěr skutečně dostane, nebo může být tzv. čerpání úvěru postupné, takže finance dostane například v horizontu několika měsíců. V případě úpisu dluhopisu v řádech desítek milionů Korun, tak administrativně jsme na zlomku dokumentace, kterou si však firma musí vypracovat( emisní podmínky,smlouvy,dluhopis). Nicméně pokud náklady spočítáme, tak v bance zřízení úvěru také není zadarmo a tak jsme opět nastejno. Emise v řádech jednotek až desítek milionů Korun je možné "udat" klientům v řádech několika týdnů až měsíců a bez nějakých velkých administrativních zátěží. A jako bonus si společnost vytvoří novou klientelu, kterou může využít v rámci svého projektu.
Z pohledu investora
Korporátní dluhopisy jsou dle mého názoru v současné chvíli poměrně ideální investicí. Nicméně je stále potřeba si dávat pozor na to, do jakého dluhopisu a tedy společnosti nebo projektu investujete. Když to vezmu z vlastní osobní zkušenosti, tak je na prvním místě zajištění dluhopisu, jednoduše řečeno, v případě nějakého problému, abych dostal alespoň vklad zpět, resp. aby bylo tzv. "kde brát". Jak se říká: Kde nic není, tak ani smrt nebere. Na trhu se pohybují firmy, které vydávají dluhopisy, u kterých dávají devět i více procent ročně a v lepším případě podepíše společnost ručitelské prohlášení nebo blanko směnku. Ale opět: když majitel nebo společnost zkrachuje, tak si s takovými papíry můžete tak jedině tapetovat.. Tzn. vždy sledujte opravdový, ideálně nemovitý majetek takové společnosti. Například: Vydává společnost dluhopis na nákup linky na zpracování plastu? = dobře a bude tedy v majetku společnosti?...A nyní je v majetku co?.. Až poté,co tedy vidíme, že zajištění je alespoň rámcově v pořádku, můžeme přejít na úrok.. Jak jsem již výše zmiňoval,tak úroky do cca 8% - 8,5% mohou být relativně v pořádku, při úrocích nad 8,5% p.a. bych byl hodně opatrný a já osobně bych se takovým dluhopisům vyhnul. Jakmile tedy dluhopis projde tímto pomyslným druhým sítem, tak se teprve dívám na samotný projekt...a zde si myslím stačí občas použít selský rozum. A pokud tématice nerozumím nebo si toho o projektu dost nezjistím, tak do takového dluhopisu prostě a jednoduše nejdu.
Shrnul bych to asi následovně:
